Přesun na jinou práci bez souhlasu zaměstnance není nucená práce
Ústavní soud v plénu zamítl návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 41 odst. 3 zákoníku práce — tedy ustanovení, které umožňuje zaměstnavateli převést zaměstnance na jiný druh práce i bez jeho souhlasu (například po pracovním úrazu).
Klíčem bylo, jak Nejvyšší soud vykládá navazující pravidla: převedení bez souhlasu je jen dočasné řešení. Pokud zaměstnavatel situaci nevyřeší dohodou, musí dát výpověď z důvodu podle § 52 písm. d) ZP — a zaměstnanci náleží odstupné. Odmítne-li zaměstnanec konat převedenou práci, o odstupné nepřichází.
Tato interpretace podle Ústavního soudu spadá do mezí ústavních limitů a nucená práce to není.
Soud ale výslovně dodal: toto rozhodnutí neřeší soulad s jinými základními právy — například zákazem diskriminace z důvodu zdravotního postižení.